Odstupné v roce 2024: Na co máte nárok a jak ho správně vyjednat
- Definice odstupného v pracovním právu
- Zákonné podmínky pro nárok na odstupné
- Minimální výše odstupného podle odpracovaných let
- Výpověď ze strany zaměstnavatele a odstupné
- Odstupné při organizačních změnách v podniku
- Daňové aspekty a odvody z odstupného
- Splatnost a způsob vyplacení odstupného
- Odstupné v případě okamžitého zrušení poměru
- Vrácení odstupného při novém nástupu
- Odstupné ve speciálních případech a dohodách
Definice odstupného v pracovním právu
Přišli jste o práci a nevíte, na jaké odstupné máte nárok? Odstupné je vlastně taková finanční náplast, kterou dostanete od zaměstnavatele, když s vámi musí ukončit pracovní poměr - samozřejmě ne z jakéhokoliv důvodu, ale pouze v případech, které stanovuje zákon.
Nejčastěji se s odstupným setkáte při organizačních změnách. Představte si třeba situaci, kdy se firma stěhuje do jiného města nebo když se ruší celé oddělení. Možná jste se s tím už setkali - přijde nový management, rozhodne se zeštíhlit firmu a najednou je část zaměstnanců nadbytečná.
A jak vysoké odstupné můžete očekávat? Záleží na tom, jak dlouho jste ve firmě pracovali. Pokud méně než rok, dostanete jeden průměrný plat. Při práci delší než rok, ale kratší než dva roky, máte nárok na dvojnásobek. A když jste ve firmě vydrželi více než dva roky? V tom případě vám náleží trojnásobek průměrného výdělku.
Zajímavé je to u pracovních úrazů nebo nemocí z povolání - tam se odstupné vyšplhá až na dvanáctinásobek průměrného platu. To už je slušná částka, že? Ale pozor, zaměstnavatel se může z této povinnosti vyvléct, pokud prokáže, že za úraz nebo nemoc nenese odpovědnost.
Peníze byste měli dostat v nejbližším výplatním termínu po skončení práce. Dobrou zprávou je, že z odstupného neodvádíte sociální a zdravotní pojištění - jen daň z příjmu.
A ještě jedna důležitá věc - kdybyste se náhodou do té samé firmy vrátili dřív, než vyprší doba odpovídající vašemu odstupnému, budete muset část peněz vrátit. Prostě se to počítá podle dnů.
Odstupné je vlastně takový záchranný polštář. Dává vám čas na to, abyste si v klidu našli novou práci, aniž byste se museli stresovat, z čeho zaplatíte účty příští měsíc. Je to férové řešení situace, kdy přicházíte o práci ne vlastní vinou.
Zákonné podmínky pro nárok na odstupné
Když přijdete o práci, máte právo na finanční podporu - odstupné. Není to jen prázdné slovo v zákoně, ale reálná pomoc v těžké životní situaci. Představte si, že váš zaměstnavatel zavírá pobočku nebo modernizuje výrobu a vaše pozice už není potřeba. V takových případech vám ze zákona náleží odstupné podle délky vaší práce ve firmě.
Pracujete ve firmě teprve pár měsíců? Dostanete jeden měsíční plat navíc. Už jste tam rok nebo rok a půl? Pak máte nárok na dvojnásobek. A pokud jste věrným zaměstnancem více než dva roky, čeká vás trojnásobek vašeho průměrného výdělku.
Život ale někdy přináší i složitější situace. Zvlášť citlivě zákon přistupuje k případům, kdy musíte odejít kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání. To už se bavíme o dvanáctinásobku platu - značné částce, která vám pomůže překlenout náročné období.
Peníze z odstupného dostanete většinou s poslední výplatou, pokud se s šéfem nedomluvíte jinak. A dobrá zpráva? Z odstupného nemusíte platit zdravotní ani sociální pojištění, jen daň z příjmu.
Některé firmy jdou nad rámec zákona a nabízejí štědřejší podmínky. Třeba přidají extra měsíc za každý odpracovaný rok nebo zohledňují váš věk. Vše záleží na konkrétní firmě a její firemní kultuře.
A co když vám zaměstnavatel dluží výplatu? I tady máte své páky. Pokud nedostanete mzdu do 15 dnů po výplatním termínu, můžete práci okamžitě ukončit a máte nárok na stejné odstupné, jako kdyby vás propustili kvůli organizačním změnám.
Minimální výše odstupného podle odpracovaných let
Jak vlastně funguje odstupné v praxi? Délka vašeho působení u firmy přímo ovlivňuje výši částky, kterou dostanete. Představte si, že jste v práci necelý rok - v takovém případě máte nárok na jeden měsíční plat jako odstupné. Když už jste tam mezi jedním a dvěma roky, dostanete dvojnásobek. No a pokud jste vydrželi přes dva roky? Pak si můžete říct o trojnásobek své měsíční výplaty.
Zajímavé je, že se počítají i vaše předchozí angažmá u stejné firmy, pokud mezi nimi není pauza delší než půl roku. A víte co? Některé firmy jsou dokonce štědřejší než zákon vyžaduje - zvlášť ty větší nebo když jde o manažerské pozice.
Specifická situace nastává při zdravotních problémech. Když už nemůžete pracovat kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, máte nárok na dvanáctinásobek platu. To je docela fér, ne?
Do výpočtu se započítává průměr za poslední tři měsíce, včetně všech prémií a bonusů. Peníze byste měli dostat hned v další výplatě po odchodu, pokud se s firmou nedomluvíte jinak.
V dnešní době hodně firem nabízí při reorganizacích štědřejší balíčky - někdy i několikanásobek zákonného minima. K tomu často přihodí třeba pomoc s hledáním nové práce nebo zaplatí rekvalifikaci.
Pozor ale na jednu důležitou věc - odstupné nedostanete automaticky při každém odchodu z práce. Náleží vám hlavně když dostanete výpověď z organizačních důvodů nebo se na odchodu s firmou dohodnete. Když dáte výpověď sami, nemáte na odstupné nárok, pokud nemáte ve smlouvě dohodnuto něco extra.
Výpověď ze strany zaměstnavatele a odstupné
Když přijde na odstupné, není to jen obyčejná formalita. Je to vaše zákonné právo a finanční záchranná síť, která vám pomůže překlenout těžké období po ztrátě práce. Pojďme si říct, na co přesně máte nárok.

Představte si, že jste v práci strávili tři roky a firma se rozhodne zavřít pobočku. V takovém případě vám náleží tři průměrné měsíční platy jako odstupné. To není málo, že? Pokud jste tam pracovali kratší dobu, třeba rok a půl, dostanete platy dva. A při práci kratší než rok alespoň jeden měsíční plat.
Nejštědřejší je zákon v případě pracovních úrazů nebo nemocí z povolání. Nemůžete-li kvůli nim dál pracovat, máte nárok na dvanáct průměrných platů. To je férové - koneckonců zdraví máme jen jedno.
Peníze byste měli dostat hned při nejbližší výplatě, pokud se s šéfem nedomluvíte jinak. A pozor - z odstupného neodvádíte sociální ani zdravotní pojištění, jen daň z příjmu. Někdy můžete dostat i víc - třeba když to má firma stanovené v kolektivní smlouvě.
Je tu ale jeden háček. Najdete-li si novou práci dřív, než uplyne doba odpovídající vašemu odstupnému, budete muset část peněz vrátit. Dává to smysl - nemůžete přece brát odstupné a zároveň už vydělávat jinde.
Ne vždycky ale na odstupné dosáhnete. Když dostanete padáka kvůli porušení pracovních povinností nebo nedodržování neschopenky, můžete na odstupné zapomenout. To je logické - kdo si za výpověď může sám, nemá nárok na kompenzaci.
A ještě jedna důležitá věc - výpověď musí být precizně napsaná s jasně uvedeným důvodem. Žádné mlžení nebo obecné fráze. Jinak by mohla být neplatná, a to nechce ani jedna strana.
Odstupné při organizačních změnách v podniku
Když přijdete o práci kvůli reorganizaci firmy, máte nárok na finanční pomoc ve formě odstupného. Je to vlastně taková záchranná síť, která vám pomůže překlenout těžké období, než si najdete novou práci.
Typ odstupného | Výše odstupného | Podmínky |
---|---|---|
Organizační důvody | 1-3 měsíční platy | Výpověď ze strany zaměstnavatele |
Zdravotní důvody | 12 měsíčních platů | Pracovní úraz/nemoc z povolání |
Okamžité zrušení | 2 měsíční platy | Nevyplacená mzda do 15 dnů |
Dohoda | Dle dohody stran | Vzájemná dohoda |
Kolik peněz vlastně dostanete? Záleží na tom, jak dlouho jste ve firmě pracovali. Pokud jste tam byli méně než rok, máte nárok na jednoměsíční plat. Při práci delší než rok, ale kratší než dva roky, dostanete dvouměsíční plat. A když jste ve firmě odpracovali více než dva roky? V tom případě vám náleží tříměsíční plat.
Některé firmy jsou dokonce štědřejší a nabízí víc - třeba jako bonus za dlouholetou věrnost nebo při velkém propouštění. Peníze obvykle dostanete s poslední výplatou, ale můžete se domluvit i jinak.
Je důležité vědět, že odstupné nedostanete při každém odchodu z práce. Nárok máte jen když firma ruší pracovní místo, stěhuje se nebo vás už zkrátka nepotřebuje. Zaměstnavatel musí ale dokázat, že reorganizace je skutečná a přímo souvisí s vaším propuštěním.
Pozor ale na jeden háček - pokud si najdete novou práci dřív, než uplyne doba odpovídající vašemu odstupnému, budete muset část peněz vrátit. Je to proto, aby systém někdo nezneužíval.
Z odstupného nemusíte platit sociální a zdravotní pojištění, ale daň z příjmu ano. Pro firmy je to daňově uznatelný náklad. V praxi často firmy nabízí dohodu o ukončení s vyšším odstupným - je to výhodné pro všechny, protože se předejde případným sporům.
Při velkém propouštění musí firma jednat s odbory a úřadem práce. V takových případech se často vyjednává lepší odstupné, než je zákonné minimum.
Daňové aspekty a odvody z odstupného
Když dostanete odstupné, není to jen tak jednoduchá záležitost, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jde o speciální peněžitou odměnu při ukončení práce, ale její zdanění má svá specifika, která stojí za pozornost.
Možná vás překvapí, že odstupné se počítá do takzvané superhrubé mzdy. Co to v praxi znamená? Představte si, že dostanete odstupné 100 000 Kč - z této částky se nejdřív spočítá základ daně navýšený o odvody zaměstnavatele. Z celého balíku pak zaplatíte 15% daň z příjmů, a pokud berete opravdu hodně, přidá se ještě solidární daň.
Dobrou zprávou je, že z odstupného nemusíte platit sociální pojištění. To znamená, že vám z něj nestrhnou peníze na důchod nebo nemocenskou. Ale pozor - zdravotní pojištění ve výši 13,5 % se platit musí. Vy jako zaměstnanec zaplatíte 4,5 % a zbytek hradí zaměstnavatel.
Kdy si nechat odstupné vyplatit? Načasování může výrazně ovlivnit vaši peněženku. Někdy se vyplatí domluvit se na rozdělení výplaty do více částí - třeba část v prosinci a část v lednu. Můžete tak ušetřit na daních, zvlášť pokud máte i jiné příjmy.
A co když přijdete o práci a máte nárok na podporu v nezaměstnanosti? Tady je důležité vědět, že podporu dostanete až po uplynutí doby, za kterou vám náleží odstupné. Například při tříměsíčním odstupném začnete podporu pobírat až po třech měsících. Proto je dobré s penězi z odstupného hospodařit rozumně.

Pro zaměstnavatele je odstupné daňově uznatelným nákladem, což znamená, že si o něj může snížit daňový základ. Platí to jak pro zákonné minimum, tak i pro vyšší odstupné, pokud je všechno řádně domluveno a zdokumentováno.
Splatnost a způsob vyplacení odstupného
Pojďme si rozebrat, jak to vlastně funguje s odstupným v praxi. Když dostanete výpověď z důvodů na straně zaměstnavatele, máte nárok na finanční kompenzaci - odstupné. Je to vlastně takový finanční polštář, který vám má pomoct překlenout období hledání nové práce.
Peníze byste měli dostat v den vaší běžné výplaty po skončení pracovního poměru. V reálu to často chodí tak, že vám zaměstnavatel vyplatí odstupné společně s poslední výplatou - je to jednodušší pro všechny. A co když jste zrovna nemocní nebo na dovolené? Nebojte, na odstupné to nemá žádný vliv.
Odstupné vám přistane na stejný účet jako výplata, pokud se nedomluvíte jinak. Někdy můžete dostat peníze i v hotovosti, ale pozor - tady platí určitá pravidla o maximální částce, kterou lze takto vyplatit.
Co když zaměstnavatel odstupné nezaplatí včas? V takovém případě má průšvih a vy máte nárok na úroky z prodlení. Jejich výši neurčuje zaměstnavatel, ale stanovuje ji zákon. Kdyby vám odstupné nevyplatil vůbec, můžete se obrátit na soud - máte na to tři roky.
Dobrou zprávou je, že z odstupného nemusíte platit sociální a zdravotní pojištění - strhne se vám jen daň z příjmu. To znamená, že v ruce dostanete víc než z běžné výplaty.
Ještě jedna důležitá věc - pokud si najdete novou práci dřív, než uplyne doba, za kterou vám odstupné náleží, budete muset část peněz vrátit. Ale nebojte, s bývalým zaměstnavatelem se většinou dá domluvit na rozumném řešení, třeba na splátkovém kalendáři.
Když vám dají odstupné, neznamená to, že jste selhali. Znamená to, že jste dostali příležitost začít znovu a lépe.
Radovan Koutný
Odstupné v případě okamžitého zrušení poměru
Znáte ten nepříjemný pocit, když vám zaměstnavatel dluží výplatu? Nebo když práce ohrožuje vaše zdraví? Zákon v takových případech stojí na vaší straně a umožňuje okamžitě ukončit pracovní poměr - a dokonce s nárokem na finanční kompenzaci.
Představte si situaci: už dva týdny čekáte na výplatu, účty se hromadí a zaměstnavatel se vymlouvá. V tu chvíli máte právo říct dost a odejít ze dne na den. A co víc - náleží vám náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za celou výpovědní dobu. To samé platí, když vám doktor řekne, že současná práce vážně ohrožuje vaše zdraví.
Nezapomeňte ale na formality - svoje rozhodnutí musíte dát zaměstnavateli písemně a pořádně ho zdůvodnit. Je to jako když píšete důležitý dopis - každé slovo se počítá. Schovejte si kopie všech dokumentů, výplatních pásek nebo třeba e-mailové komunikace. Nikdy nevíte, kdy se můžou hodit.
Co když zaměstnavatel odmítne zaplatit? Nebojte se ozvat! Právo je na vaší straně a soudy jsou tu přesně od toho. Peníze by měly přistát na vašem účtu v nejbližším výplatním termínu po odchodu, pokud se nedohodnete jinak.
Mimochodem, víte, že máte nárok i na proplacení nevyčerpané dovolené? A samozřejmě vám musí vydat zápočtový list - bez něj byste měli problémy s novým zaměstnáním nebo na úřadu práce.
Je to nepříjemná situace, ale nenechte se zastrašit. Vaše práva jsou jasně daná zákonem a není důvod se bát je využít. Koneckonců, férové jednání by mělo být základem každého pracovního vztahu.
Vrácení odstupného při novém nástupu
Když se vrátíte k původnímu zaměstnavateli po výpovědi - co s odstupným?
Zákoník práce jasně říká, že pokud se vrátíte k původnímu zaměstnavateli dřív, než vyprší vaše odstupné, budete muset část peněz vrátit. Zní to složitě? Pojďme si to vysvětlit na příkladu.
Představte si, že jste dostali odstupné ve výši tří platů, ale už po dvou měsících vám bývalý šéf nabídne super pozici. Vezmete ji, ale budete muset vrátit třetinu odstupného. Je to vlastně fér, ne?
Pozor ale - tohle pravidlo platí jen když nastoupíte ke stejné firmě nebo k její nástupnické společnosti. Co to znamená v praxi? Třeba když se vaše původní firma spojí s jinou nebo když se část firmy prodá. Pokud ale nastoupíte někam úplně jinam, odstupné si necháváte.
Nemusíte se bát, že byste museli všechno vrátit najednou. Většinou se dá domluvit na splátkovém kalendáři - vždyť i zaměstnavatel chápe, že nikdo nemá doma pod polštářem celé odstupné. Hlavně to dejte na papír, ať je všechno černé na bílém.
Život někdy přináší složité situace. Proto zákon myslí i na případy, kdy by vrácení odstupného znamenalo velkou finanční zátěž - třeba když nastupujete za mnohem míň peněz nebo procházíte těžkým životním obdobím. V takových případech může zaměstnavatel říct: Víte co? Nechte si to.
Pro firmy je důležité mít všechno dobře zdokumentované. Papír snese všechno a v případě nejasností musí zaměstnavatel dokázat, že má na vrácení odstupného nárok.

A nezapomeňte na daně - i tady to může být trochu složitější, protože z odstupného už byly odvody zaplacené. Ale to už je starost hlavně pro účetní a mzdové oddělení.
Odstupné ve speciálních případech a dohodách
Nadstandardní odstupné: Co vám zaměstnavatel může nabídnout navíc
Odstupné často přesahuje základní zákonný rámec, zvláště když se na tom zaměstnavatel a zaměstnanec společně domluví. Můžete se s tím setkat třeba při reorganizaci firmy, kdy šéf nabídne štědřejší balíček, aby motivoval lidi k dobrovolnému odchodu.
Představte si situaci, kdy se vaše firma spojuje s jinou společností. Pokud vám takové změny nevyhovují, máte právo se bránit. Stačí dát výpověď do 15 dnů od oznámení změny a máte nárok na odstupné. Je to fér, ne?
Život někdy přináší těžké situace, třeba když už nemůžete pracovat kvůli úrazu nebo nemoci z práce. V takovém případě vám náleží pořádný balík - minimálně dvanáctinásobek průměrné měsíční výplaty. To samé platí, i když se s firmou dohodnete na ukončení práce.
Některé profese mají své speciální podmínky. Třeba státní správa nebo průmyslové podniky často nabízejí víc než základní odstupné. Je to většinou výsledek dlouhého vyjednávání odborů.
Zajímavá je taky otázka konkurenčních doložek. Když vám firma řekne, že nějakou dobu nesmíte pracovat pro konkurenci, měla by vám to vynahradit vyšším odstupným. Ale pozor - všechno musí být černé na bílém!
A co daně? Zatímco zákonné odstupné je od daní osvobozené, z nadstandardní části už musíte odvést daň i pojištění. Proto není od věci domluvit se na splátkovém kalendáři - uleví to peněžence zaměstnavatele a vám to může pomoct optimalizovat daně.
Publikováno: 14. 07. 2025
Kategorie: práce